Jak uchopit globální rozvojové vzdělávání na základní škole?

O tom, že žijeme v globalizovaném světě, není pochyb. Existuje však bezpočet odpovědí na otázku, co jsou základní problémy globalizace a rizika s ní spojená. A každá bude pravděpodobně správná. O tom, že globální vzdělávání hraje zásadní úlohu v základním vzdělávání, také není pochyb. Jak ale pojmout problematiku v takové šíři, aby byly zodpovězeny desítky a stovky otázek, které téma globalizace přináší? 

Základní vzdělávání by se mělo zaměřovat na rozvoj kompetencí konkrétního jedince, což je rozvoj znalostí, dovedností a postojů. Znalostně a výkonově jsou školy orientované dostatečně. Ohledně dovedností už méně. A co se týká postojů, všichni se neustále učíme, často tápeme a hledáme nové, efektivní cesty. S postoji si mnohdy nevíme rady, a přitom mít postoj je zcela zásadní kvalitou každého jedince. Snad právě proto je globální rozvojové vzdělávání tak nepopulární a na školách opomíjené, neboť se jedná právě o vedení k postoji, k odpovědnosti
a k individuální aktivitě. Všichni přece v sobě potřebujeme mít odpovědnost za vytváření světa, ve kterém lidé mohou žít důstojný život. Aby však došlo k naplnění tohoto cíle, měli by všichni jedinci aktivně přispívat a spolupodílet se na něm.

Projektové dny

Na naší základní škole se globálnímu vzdělávání věnujeme na II. stupni formou projektových dní. Snažíme globální problematiku propojit mezipředmětově a badatelsky a žákům nabízíme samostatný výběr tématu. Jedná se o témata: Chudoba, Hlad, Voda, Migrace, Skleníkový efekt, Plasty v oceánech, Udržitelná města a obce, Rovnost mužů a žen, Průmysl a inovace, Mír ve světě.

Žáci si nezávisle na třídě vyberou téma, které je zajímá, a několik dní před projektovým dnem se zapíší do skupiny, ve které se budou společně s ostatními spolužáky vybranému tématu věnovat. Maximum ve skupině je 15–20 žáků. Projektový den pak probíhá na předem určených pracovištích s učitelem (nebo častěji se dvěma – jako párová výuka), které si dané téma připravil.

Celodenní práce má tato pozitiva:

1. Rozdělení žáků do skupin nikoliv podle věku, ale podle zájmu
2. Mezipředmětová provázanost
3. Dostatek času pro všechny ve skupině
4. Podpora dětské kreativity a badatelství
5. Závěry, které vedou k dalšímu zamyšlení a k utváření postoje žáků
6. Možnost využití vytvořených materiálů k další výuce nebo k prezentaci v nižších ročnících

Globální rozvojové vzdělávání je průřezové téma, které může zdánlivě působit odtažitě a nezajímavě. Opak je však pravdou. Toto téma lze společně se žáky zaměřit na skutečně aktuální a praktické věci, nebát se otevírat náměty, o kterých děti překvapivě hodně vědí, prožít s nimi aktivní dopoledne a zároveň se něco nového přiučit i z pozice učitele.

Mgr. Jaroslav Jirásko,
ředitel ZŠ K. V. Raise Lázně Bělohrad