Výchova ke globální odpovědnosti

Strategické dokumenty Agenda 2030, Česká republika 2030 a Strategie zahraniční rozvojové spolupráce ČR 2018–2030 ukládají pedagogickým fakultám, aby reagovaly na potřebu posílit znalosti a dovednosti studentů učitelství v oblasti začleňování principů a témat výchovy ke globální odpovědnosti do učiva a výukových plánů na svých budoucích působištích. A to v mateřských, základních i středních školách. Na základě probíhajícího výzkumu v rámci dotačního titulu České rozvojové agentury, který obdržela Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy (projekt Sdílení zkušeností a rozvoj spolupráce mezi akademickými pracovníky připravujícími budoucí učitele), je zřejmé, že jednotlivé pedagogické fakulty zařazují toto téma do svých studijních programů různým způsobem.

Na tomto místě bychom rádi stručně představili pojetí povinně volitelného předmětu určeného pro studenty učitelství pro 1. stupeň ZŠ v prezenční formě studia na Pedagogické fakultě UK. Jedná se o předmět ŠVP: Průřezová témata – Výchova ke globální odpovědnosti.

Výchova ke globální odpovědnosti jako předmět

Hlavním záměrem tohoto předmětu je vybavit studenty takovými znalostmi, dovednostmi a postoji, které jim umožní kompetentně zprostředkovávat žákům témata globálního rozvojového vzdělávání (viz cíle pregraduální přípravy učitelů uvedené v Národní strategii globálního rozvojového vzdělávání).

Předmět byl zařazen do studijního plánu díky projektu vzdělávacího programu Člověka v tísni Varianty, podpořeného z prostředků Evropské unie EuropeAid, Ministerstva zahraničních věcí ČR a České rozvojové agentury v roce 2014. Podněty k pojetí předmětu a motivaci pro jeho vytvoření získali vyučující v rámci tuzemských i zahraničních stáží, školení, studia materiálů a dobré praxe v oblasti vysokoškolské přípravy učitelů.

Důraz na vlastní zkušenost a prožitek

Ve svých počátcích byl předmět více zaměřen na oborové znalosti. Ukázalo se však, že studenti ke konci svého studia, kam je předmět zařazen, spíše touží „sami si prožít“ dobře koncipované lekce zaměřené explicitně na problematiku globálního rozvojového vzdělávání, které jsou realizovatelné i s žáky 1. stupně ZŠ, a ty pak hlouběji reflektovat, promýšlet rizika a přínosy, vymýšlet alternativní postupy a diskutovat o souvislostech.

Ukázalo se, že mnozí studenti tyto lekce buď ve výuce na ZŠ přímo zkusili (ač to nebyl zápočtový požadavek), nebo o jejich začlenění do své výuky v budoucnu uvažují. Jako nosné se tedy ukázalo využít ve výuce propracované lekce vzniklé v rámci různých projektů. Osvědčily se mimo jiné lekce z projektů Variant Kvalita nebo kvantita, publikace Farídova jízda rikšou a Největší přání, dále lekce vytvořené na základě konceptu Filosofie pro děti a lekce vytvořené pedagogy, kteří se v rámci aktivit Národního institutu pro další vzdělávání ke GRV zúčastnili studijní poznávací cesty do zahraničí. Kromě prožití si výukových lekcí a jejich reflexí studenti na setkáních sledují videosekvence z hodin zaměřených na globální rozvojové vzdělávání v běžných základních školách. Tyto nahrávky vznikly v rámci projektu Za změnou je učitel a jsou podle výpovědí studentů velmi motivující, což dokládá např. výrok studentky Anny z její závěrečné reflexe: „Pro mě byla hodně důležitá právě ta videa. Viděla jsem, že není žádnou chimérou, že na 1. stupni se dokážou děti zabývat takovými otázkami, a to velmi chytře! Kdy
bych to neviděla, řekla bych si, že to nejde. Teď jsem si jistá, že to budu taky zkoušet.“

Významné pro koncipování tohoto předmětu bylo i vydání studijního materiálu Stará, J. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. Praha, NIDV: 2016. Studenti jsou povinni si jej na závěr předmětu přečíst a odpovědět na sérii otázek k tomuto textu. Mnozí z nich uvádějí, že se jim přečtením tohoto textu poznatky z předmětu propojily a v některých oblastech je text inspiroval, např.: „Já nevím, zdali dokážu vybrat 2−3 poznatky, jelikož si z přečtení této příručky odnáším poznatků mnoho. Například by mě nenapadlo spojení dějepisu s problematikou GRV, což se mi tedy moc líbí a pokud bude možnost, ráda to vyzkouším v praxi.“

Jako jedno z nejsilnějších poznání v rámci předmětu studenti označují uvědomění si důležitosti problematiky. Například studentka Dita uvádí: „Celou problematikou GRV jsem se nikdy moc nezabývala a ani mě nelákala. Ale díky ukázkám projektů, které jsou velmi nápadité a pro žáky velmi lákavé, se mi toto téma velmi vrylo pod kůži a nemohu na něj přestat myslet.“
Předmět ukázal, že studenti učitelství 1. stupně ZŠ mohou být motivováni začleňovat problematiku globálního vzdělávání do své (budoucí) výuky, a jsme rádi, že je předmět inspiruje v tom, jak konat efektivně, aby jejich výuka měla smysl.

PhDr. Jana Stará, Ph.D.
vysokoškolský pedagog, PedF UK